To je smutný....

25. dubna 2009 v 11:11 | Charles |  básně,verše,příběhy
Josef
Josef žil odmalička se svoji velkou rodinou ve starém domě na malé vesnici. Vyrůstal ve skromnosti a obyčejnosti života na vesnici. Matka pracovala v zemědělství, otec trpěl léta vážnou nemocí, které ještě během dětství Josefa podlehl. Upnul se tak ještě víc na maminku a na starší sourozence.
Školu navštěvoval ve vedlejší vesnici. Neměl tolik kamarádů jako jiné děti, často se mu ostatní smáli. Nedokázal to, co dokázali ostatní. Učení mu moc nešlo, měl také méně kamarádů,
Postupně zjistil, že je jiný než ostatní děti. Dozvěděl se, že je nemocný a nikdy nebude úplně jako ostatní. Přesto prožil hezké dětství. Starší sourozenci se o něho starali a chránili ho před okolním světem.
Postupně se však všechno změnilo. Sourozenci se postupně odstěhovali a časem zůstal s maminkou sám ve starém domě. Do školy už chodit nemusel, do práce také ne. Ani nemohl, s ohledem na různá zdravotní omezení. Přesto byl šťastný, maminku měl blízko. Brzy si našel smysl svého života. Miloval cestování. Jezdil vlakem či autobusem do nejrůznějších koutů v kraji a snažil se poznat všechna místa, kde ještě nebyl. Měl rád klidná místa, ale velmi často jezdil i do města. Díval se na všechny ty lid, co někam spěchají. Navštěvoval také své sourozence v různých koutech republiky. Jako držitel průkazu ZTP mohl cestovat levně i přes nízký důchod. Na nedostatek si však nikdy nestěžoval, radoval se z toho, co má.
Ráno odcházel z domu brzy, aby stihl vlak nevedlejší vesnici, kde byla zastávka. Měl to asi 3 km pěšky. Cestou na vlak každý den procházel kolem osamoceného starého domu, kde bydleli zvláštní lidé. Často na něj pokřikovali, nadávali a vyhrožovali. Bál se jich. Snažil se okolo jejich domu projít co nejrychleji, aby to měl za sebou. Někdy šli chvíli za ním pokřikovali. Jednou mu dokonce vzali kolo. Našel ho o dva dny později rozbité v příkopě. Začal se trochu bát.
Jednou se ovšem stalo něco, co nečekal. Ten den se chystal do krajského města. Velmi brzy ráno vyšel z domu na vlakovou zastávku. Když procházel okolo starého domu, ozvaly se výkřiky a smích. Přidal do kroku. Z domu vyšla dívka a dva chlapci, se kterými měl již v minulosti špatné zkušenosti. Pocítil strach. Dívka a chlapci šli několik metrů za Josefem a pokřikovali na něj. Snažil se zrychlit, ale oni byli rychlejší. Po chvíli ucítil ránu a na chvíli ztratil vědomí. Probudil se až když ho dívka s oběma chlapci prohledávala. V kapse měl schovanou bankovku v hodnotě 2.000,.Kč, což byla třetina jeho měsíčního přijmu. Nebránil se a peníze jim vydal. Strachem se nemohl hýbat ani mluvit. Navíc cítil silnou bolest hlavy.
Konečně odešli. Celý špinavý s bolavou hlavou pokračoval k vlakové zastávce. Nasedl do vlaku a odjel do krajského města. Dlouho hledal policii,nakonec mu lidé poradili. Konečně se dočkal pomoci.
Do střediska PMS se Josef dostavil na písemné pozvání o několik týdnů později. Zpočátku nevěděl, co se bude dít, postupně vycítil, že se mu mohou pomoci. Hovořil o dopadu, který měla celý událost na jeho život. Všechno se změnilo. Stále se bojí, že se to stane znovu. Některé z pachatelů od té doby potkal, pokřikují na něj a vyhrožují, že když něco řekne na policii, pomstí se mu. Navštívili také jeho matku, když byly na hřbitově zapálit svíčku. Vulgárně jí nadávali a vyhrožovali, že ublíží jí i synovi v případě, že bude Josef na policii znovu vypovídat. O matku se bál. Když o ní mluvil, objevily se v jeho očích slzy.
Výletů se nevzdal. Aby se však vyhnul místu, kde ho přepadli, chodil pěšky lesem na zastávku vzdálenou 6 km. O odcizených 2.000,-Kč při konzultaci sám nehovořil. Peníze pro něj neměly cenu, chtěl se zbavit strachu, zase se cítit bezpečně a žít si svůj obyčejný život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charles Charles | Web | 25. dubna 2009 v 11:16 | Reagovat

Ale najsmutnějši na tom je, že je to pravdivý........

2 Šmejcka Šmejcka | 25. dubna 2009 v 20:05 | Reagovat

mmm........tak to si teda číst nebudu!!!!

3 Anuška:-* Anuška:-* | Web | 25. dubna 2009 v 21:23 | Reagovat

Ahoj...no jasny..rada spratelim;)

4 Šmejcka Šmejcka | 26. dubna 2009 v 9:43 | Reagovat

tak to je super!!!!uz te sem du soupnout!!!!

5 Charles Charles | Web | 26. dubna 2009 v 18:19 | Reagovat

Kravo!!!!
Ty seš taky uplně blbá!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama