Před fortnou milosrdných-J.N.

13. února 2009 v 13:24 | Charles |  básně,verše,příběhy
Toto je druhá básen,kterou budu na recitační soutěži recitovat.
Je zase z úplně jiného soudku...
Už ji umim uplně zpaměti
No jo...nejdřív se budu vcitovat do starce, co umírá a potom do mladé,
zamilované dívky........
Ty jo, jestli tohle přežiju, tak to už snad úplně všechno....




Před fortnou milosrdných

Jan Neruda



"Nech, hochu, nech - zde lávka - jenom chvíli!

Můj život sice chvatem k hrobu pílí,

však kdo se naposled již na svět dívá,

snad přece nějaká mu chvíle zbývá.

Já sice po odpočinku již práhnu,

však tato fortna děsně vábivá

mne nevypustí více zaživa -

jen chvilku ještě, na zvonec než sáhnu!



Už dobíhají moje staré síly!

Chléb pro rodinu žádá velkou píli,

a pracoval jsem, jak jen otec může,

vždyť ruka má, hle, mozol, kost a kůže!

Ty ještě neznáš, milý hochu blahý,

ty ještě neznáš, seznáš teprve,

až rozpracuješ ruce do krve,

že lidský život jest až příliš drahý.



Dej mně svou ruku, milý, dobrý hochu,

tys jediný měl pro mne chvíle trochu,

aj otec pro synáčka život sází,

syn sotva otce k smrti doprovází.

Ach odpusť starci, že si stýskat zkusí!

Vím - nejednali ke mně nevděčně,

a loučili se se mnou srdečně,

a také vím, že - vydělávat musí.




Tys jediný vždy slouchal děda hlasu,

ostatní neměli chudáci času!

Dej dědu čelo, ty můj hochu zlatý,

ne rty! - vždyť starcův dech je jedovatý -

a jedno políbení na tvé líce,

už je to políbení poslední -

a ještě jednou na mne pohlédni -

teď, hochu, zazvoň - nemám síly více."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama