Jana Eyrová- Charlotte Bronteová

30. ledna 2009 v 10:49 | Karol
Jana Eyrová je uplně nejkrásnější kniha,co jsem kdy četla a tak upřímně doporučuju.
Uvidíš-začteš se tak,že až ráno zjistíš,že jsi četla celou noc : )


Jana Eyrová ještě jako malá holčička ztratila rodiče a jedinou příbuznou byla paní Reedová, která slíbila svému manželovi - bratrovi Janiny matky, než zemřel, že se o malou Janu postará.

Sama už měla tři děti - dvě holčičky a jednoho kluka. Ať Jana dělala cokoliv, vždy se to tetě nelíbilo a nikdy se jí nezavděčila. Její děti Janu šikanovaly, děvčátka jí opovrhovaly, ale Jan ji trápil nejvíc ,nejen duševně, ale i fyzicky.

Hodně často ji uhodil, když se nikdo nedíval, bral jí její oblíbené věci, žaloval a donášel. Jednoho dne to Jana nevydržela a potom, co jí Jan sebral její oblíbenou knihu a uhodil jí, se na něho vrhla.

Přivolaná teta vzala Janu a odvedla ji do pokoje svého zemřelého manžela, kde Janu na noc zamkla. Pro Janu byl pokoj plný děsu a strachu, měla hrůzu z temného pokoje a zdálo se jí, že tam je duch mrtvého pana Reeda.

Našla ji služebná a ihned byl přivolán lékárník.
Teta Reedová se po této zkušenosti rozhodla, že Janu pošle do nějaké vzdálené školy, aby se navždy zbavila té otravy. Jakmile se malá Jana uzdravila z nervového zhroucení, byla poslána do školy v Lowoodu.


Zde měly dívky velice přísný režim a byly zde zavedeny tělesné tresty.
Vedoucí školy na dívkách velice šetřil. Dostávaly malé porce jídla, málo jim topil, měly nedostatek oblečení. Každé ráno se myly ve studené vodě a vlasy musely mít staženy úhledně do drdolu.

Každé odpoledne trávily povinně hodinu na zahradě, a to i v tom nejnevlídnějším a nejhorším počasí. Jana si našla kamarádku Helenu, která byla velice chytrá a hodná. Věřila v Boha a dodávala Janě sílu, aby vůbec zvládla utrpení ve škole.

Na Helenu byly zasedlé všechny učitelky kromě ředitelky, která ji měla velice ráda. Helena si nikdy na nic nepostěžovala.
Náročné hodiny ve škole, všudepřítomná zima a odpoledne trávená na mrazivé zahradě přispěly velmi k tomu, že se ve škole rozmohla nemoc.

Jana jako jedna z mála dívek přečkala strašné časy ve škole a dokonce se i na dva roky stala učitelkou. Po dvou letech si dala inzerát do novin a ozvala se jí paní Fairfaxová.

Osmnáctiletá Jana se tak dostala do rodiny Rochesterů a ujala se malé žačky Adélky. Postupem doby se zamilovala do pana Rochestera a city mladinké vychovatelky byly opětovány.

V té době se dozvídá, že její teta - paní Reedová, která ji poslala do Lowoodské školy a ztratila o ní naprostý zájem, umírá a chce na své smrtelné posteli Janu ještě vidět.
Poté Jana odjíždí navštívit svou tetu a tam se od ní dozví, že její jediný žijící příbuzný jí před několika lety hledal jako svého jediného dědice.


Když se pak vrátí domů, pan Rochester Janu požádá o ruku. V den svatby se však Jana dozvídá nepříjemnou skutečnost, že Rochester ženatý již je.Měl za manželku již 15 let šílenou ženu, kterou držel zavřenou na půdě svého domu.

Nešťastná Jana ze sídla uprchla, seznámila se se svými příbuznými a po strýci zdědila velké peníze.
Z náhlého nutkání opět vidět svého milovaného, kterého musela opustit, se Jana vrací do Thorfieldu, kde ale zjistí, že v domě, kde tam žila, vypukl požár, který způsobila Rochestrova žena a celý dům shořel.
A šílená žena pana Rochestra zemřela.
On se snažil jí zachránit, ale v důsledku záchrany přišel o jedno oko a doktor mu musel amputovat ruku.

Jenže nakonec Rochester oslepl úplně, a proto se se svými nejvěrnějšími sloužícími přestěhoval do odlehlého malého domku, kde ho našla Jana. Nevadilo jí jeho postižení a rozhodla si ho vzít.

Postupem času se panu Rochestrovi začal vracet zrak.A žili spolu šťastně až do smrti.


Bylo to jednu chvíli hrozně smutný ale ten konec..................úžasnej
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 4rever x)... 4rever x)... | Web | 3. února 2009 v 14:26 | Reagovat

zní to dost dobře asi si to přečtu maj to v půjčovně??

2 Arnošmej Arnošmej | Web | 3. února 2009 v 17:33 | Reagovat

aaaa ja si to taky teda prectu. musi to bejt asi fakt dobry!!

3 Karola Karola | 4. února 2009 v 17:05 | Reagovat

V knihovně to mají určitě. A nejlepší je staré vydání. Uplně to na tebe dýchne tu atmosféru

devatenáctého století.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama